Viktor Tietz - legenda karlovarské šachové hry
Nejznámější karlovarský šachista, organizátor, úředník a politik, který významnou měrou přispěl do bohaté historie královské hry v Karlových Varech (započaté již produkcí živých šachů hraběte Thuna roku 1768).
Viktor Tietz se narodil dne 13. dubna 1859 v Rumburku. Po gymnáziu v České Lípě, pražském Novém Městě a Litoměřicích (maturita v roce 1878) studoval v Grazu a Vídni.
Šachy uměl již na gymnáziu, ale ve větší míře se jim začal věnovat až ve Vídni, která byla centrem rakousko-uherského šachového života. A že se již od mládí nezajímal pouze o hru, ale i její organizaci, stal se dne 1. března 1888 ve Vídni spoluzakladatelem Nového vídeňského šachového klubu (Der Neue Wiener Schachklub), sídlícího v kavárně Crippel, Parkring 10 (dnes Café Skotch). Tietz byl dokonce členem prvního vedení klubu.
Roku 1889 se zúčastnil VI. kongresu Německého šachového svazu (Der Deutsche Schachbund) ve Vratislavi (Breslau, Wrocław), kde obsadil v jedné ze dvou skupin hlavního turnaje 7. místo (jejím vítězem byl Emanuel Lasker, již za pět let druhý mistr světa). Byl velmi dobrým praktickým hráčem, i když turnaje mimo Karlovy Vary již dále nehrál. Skvělou kombinační hrou však porážel nejen místní šachisty, ale i mnohé známé mistry (několikrát Schlechtera a Porgese, Janowského, Čigorina, Emanuela Laskera; v roce 1906 sehrál s Karlem Schlechterem dokonce sérii 50 partií, s výsledkem 8:25 při 17 remízách).
Počátkem 90. let působil v rodném Rumburku a jak vzpomíná Josef Lissner v časopise Sudetendeutsche Schachecho roku 1936, "pod jeho vedením se čile rozmáhal šachový život".
Tietz se stal po studiích státním zaměstnancem (na finančním zemském ředitelství v Praze), ale ještě před polovinou 90. let se objevil jako daňový referent v Karlových Varech. Nakonec pracoval coby vrchní daňový inspektor, na začátku našeho století byl zvolen do městské rady a poté v roce 1902 vystoupil ze státní služby. Byl zvolen členem okresního zastupitelstva, jehož se dokonce v desátých letech stal předsedou.
V našem regionu se nevěnoval jen své profesní kariéře, ale naplno využil svůj organizační talent a pomohly mu k tomu zajisté i jeho kontakty z Vídně - vždyť v počátcích klubu to byli hlavně šachisté z hlavního města mocnářství, kteří byli hosty lázní i klubu.
Když se místní zájemci o královskou hru rozhodli založit roku 1899 ve městě klub, byl Tietz dne 5. prosince toho roku v restauraci hotelu Goldener Baum (č. p. 512; dnes jeden z domů OŘ PČR v ulici I. P. Pavlova) opět u toho a pro svoje vlastnosti, schopnosti, zkušenosti i kontakty byl zvolen prvním (a dlouholetým) předsedou Karlovarského šachového klubu (Karlsbader Schachklub). Jeho význam byl záhy takový, že se světoznámé a prosperující lázně staly na několik desítek let významným centrem šachového života českých zemí, rakousko-uherské monarchie i Evropy. Jaký měl pro klub význam, o tom svědčí, že byl již roku 1902 jmenován jeho čestným členem.
Dalšími osobnostmi té doby byli bankéř Alfred Schwalb (1844-192_), obchodník Josef Kohn (1876-1932), lékař Hermann Neustadtl (1862-1909; známý úlohář a sběratel) a architekt Franz Drobny (1863-1925; mj. městský stavitel v Karlových Varech, z jeho projektů realizovaly např. Lázně V., zvané také Alžbětiny, a Tržnice).
Již roku 1901 zde proběhl zápas mezi vídeňskými mistry Adolfem Albinem (1848-1920) a Georgem Marcem (1863-1923) - jak psaly Šachové listy - "první profesionální matč v Čechách." O rok později byla akce pro úspěch zopakována, díky Tietzovým schopnostem zajistit podobné akce finančně (přesvědčil představitele města, že jde o skvělou formu propagace, což mu částečně ulehčila jeho funkce městského zastupitele) a známostem z období vídeňského působení zde zápas sehrají přední šachisté své doby: Karl Schlechter (1874-1918) a David Janowski (1868-1927). To je již o Karlových Varech psáno jako o centru šachového života monarchie (spolu s Vídní a Prahou).
Josef Schindler k tomu v turnajové knize broumovského kongresu DSV v roce 1925 poznamenal: "Ve starém, bohatém lázeňském městě na Teplé s jeho rušným provozem a rozmanitými zájmy najde Tietz také správnou půdu pro své velké organizátorské šachové činy. Jeho autorita a vlivy ve veřejném životě města, stejně jako jeho osobní styky, dokázaly získat peníze a přátele pro ony šachové boje, které zjednaly jménu Karlovy Vary tak dobrý zvuk v šachovém světě."
V roce 1907 (19. srpna - 18. září) byl ve spolupráci klubu a městské rady v našem městě uspořádán první mezinárodní šachový turnaj v českých zemích, jeden ze čtyř skvěle obsazených turnajů, jaké hostily Karlovy Vary (ty vstoupily do historie nejen řadou skvělých partií, ale i jednou variantou v zahájení dámského gambitu). Za velkého zájmu lázeňských hostů i příznivců šachové hry sem přední hráči své doby zavítali ještě v letech 1911, 1923 a 1929. V prostorách Lázní III (Kurhaus), kde místní klub hrával, a Hotelu Imperial mohly stovky příznivců bohyně Caissy vidět několik desítek mistrů včetně mistrů světa Aljechina, Capablancy a Euweho. Představila se zde i první dámská mistryně světa, Češka narozená v Rusku a žijící ve Velké Británii, Věra Menčíková (1906-1944). Jediný, kdo ze světové špičky v Karlových Varech turnaj nikdy nehrál, byl Tietzův soupeř z Vratislavi, Emanuel Lasker (jako divák navštívil turnaj roku 1923).
Poslední významnou akcí, na níž měl Viktor Tietz zásluhu, bylo v srpnu 1932 utkání mezi dvěma špičkovými hráči 30. let, Nizozemcem Euwem (1901-1981) a Čechoslovákem Salo Flohrem (1908-1983), Židem z Haliče, který sem po letech zavítal jako sovětský velmistr k simultánkám a na léčení (Euwe pro změnu za války k zápasu s Bogoljubovem a v roce 1975 na pásmový turnaj žen ve funkci předsedy Mezinárodní šachové federace FIDE).
Avšak v Karlových Varech se nekonaly pouze turnaje profesionálů, ale i celá řada simultánek (mj. Albin, Spielmann, Sämisch, Becker, Flohr, Euwe), mnoho šachistů zde absolvovalo lázeňskou kůru (mj. také několikrát zmíněný Emanuel Lasker), nebo přijeli jen tak na návštěvu. Bohatý šachový život vedli i místní vyznavači královské hry, kteří od konce 20. let hráli župní soutěž (v letech 1936/1937 tato soutěž nesla jméno Viktora Tietze) a velké oblibě se těšily i zápasy s družstvy šachistů z celé republiky i z Německa.
Od své účasti na turnaji ve Vratislavi se pravidelně zúčastňoval kongresů Německého šachového svazu jako jeho člen, u příležitosti 50 let od založení této organizace byl v roce 1927 zvolen jejím čestným členem. Na řadu turnajů byl pozván jako host (v roce 1904 navštívil dokonce šachový turnaj v Cambridge Springs ve USA), na mnohých využili jeho organizačních schopností a váženosti, které požíval (mj. rozhodčí pražského turnaje v roce 1908, člen organizační komise mezinárodního turnaje v Petrohradu roku 1909, pořadatel I. kongresu DSV v Teplicích v roce 1922).
Navrhl i systém odměňování šachistů na turnajích, který nepočítal s finančními cenami pro několik jedinců ze špičky tabulky (nebo pro tzv. vítěze, tedy ty, kteří získali alespoň polovinu bodů), ale podle počtu získaných bodů pro všechny šachisty. Ve větší míře se ale neujal (systém Tietz byl kromě Karlových Varů uplatněn například v Mariánských Lázních v roce 1925). Jeho sociální cítění pro šachisty, z nichž mnozí, odkázaní na příjmy ze hry, žili v chudobě, někdy v ní i v poměrně mladém věku zemřeli, se projevilo, když na jednom turnaji vyplatil jednomu hráči zálohu předem, i když nebylo jisté, na jak vysoce honorovaném místě skončí.
V roce 1921 byl spoluzakladatelem Německého šachového svazu v Československu (Der Deutsche Schachverband in der Tschechoslowakei, DSV), jehož byl do sklonku roku 1931 předsedou. Svaz pořádal každoročně kongresy (menší turnaje, např. Cheb roku 1927, Konstantinovy Lázně v roce 1935, nebo mezinárodní turnaje, např. Teplice-Šanov 1922, Brno 1931). Spolu se šachovým novinářem a úlohářem Hermannem Pollakem (1857-1928) byli v roce 1927 jmenováni prvními čestnými členy DSV za zásluhy o rozvoj šachu.
Ke konci života ho stále více trápila oční choroba, a tak na přelomu 20. a 30. let stáhl ze scény. "Kvůli tragickému úrazu v jeho rodině se uchýlil zcela do ústraní" (dcera zemřela v "kvetoucím věku", hory), jak napsal časopis Sudetendeutsche Schachecho ve svém úvodním článku v říjnu 1935, věnovaném svému nejvýznamnějšímu členovi.
V Karlových Varech bydlel na třídě TGM 866/7 (v domě Daun) a 566/5 (dům Kaunitz), kde žila rodina jeho ženy Hermine (rozená Lösslová). Měli společně dva syny, Fritze a Otta.
Viktor Tietz zemřel dne 8. prosince 1937, na následky záchvatu mrtvice, utrpěného týden předtím, a že to byla velká ztráta, o tom svědčí ohlas denního i šachového tisku, místního, nebo zahraničního, českého či německého. Nedožil se tak druhé světové války, ani zřejmě nejsmutnějších a nejtragičtějších let ve městě, pro které tolik udělal.
Podle sdělení pamětníka ing. Jaroslava Janovského byla velmi bohatá Tietzova šachová knihovna záhy po revoluci (tj. po skončení 2. světové války) hledána Karlem Opočenským, ale bez úspěchu.
Šedesát let po jeho smrti, 5. prosince 1997, vznikl v Šachové kavárně LS Thermal Karlovarský šachklub Tietz (www.tietz.cz), který si dal za cíl navázat nejen na své poválečný předchůdce (první sportovní klub Karlovarského kraje po skončení druhé světové války, I. československý šachový klub, později známý také jako Slovan a nakonec jako TJ Lokomotiva), ale i na Karlovarský šachový klub.
K tomuto získal podporu Města Karlovy Vary, které převzalo v roce 1998 záštitu nad "Rokem Viktora Tietze" a roku 1999 nad akcí "100 let organizovaného šachu v Karlových Varech". Jejich součástí byla celá řada sportovních, ale i kulturně-společenských akcí pro šachisty i zájemce o tuto hru, pro dospělé i pro děti a jejich rodiče (např. Memoriál Viktora Tietze v rapid šachu v dubnu, turnaj Karlovy Vary Open v říjnu 1998 atd.). Jeho vyvrcholením bylo odhalení pamětní desky Viktoru Tietzovi z tepelského trachytu nad domem TGM 866/5 za účasti 1. náměstka primátora Mgr. Zdeňka Roubínka, předsedy Českomoravské šachové federace Dr. Vlastimila Sejkory a dalších hostů, kteří se poté zúčastnili turnaje osobností a společenského večera.
Na akcích klub spolupracuje s Šachovým podpůrným spolkem Viktorie Karlovy Vary (www.viktorie.cz).
Na počest Viktora Tietze organizuje Karlovarský šachklub Tietz od roku 1998 každý duben Memoriál Viktora Tietze v rapid šachu, který se za početné účasti šachistů z blízkého okolí i vzdálenějších míst koná v prostorách LS Thermal.
Použité prameny a literatura:
1) Archivní
fondy:
Státní okresní archiv Karlovy Vary, Archiv města Karlovy Vary, C-VI-85, "Karlovarský
šachový klub 1907-1923".
2) Turnajové
knihy karlovarských turnajů:
Marco, Georg - Schlechter, Carl: Das internationale Schachmeisterturnier in
Karlsbad 1907. Wien, Verlag der Wiener Schachzeitung 1910.
Vidmar, Milan: Das zweite internationale Schachturnier in Karlsbad 1911. Wien,
Verlag der Wiener Schachzeitung 1911.
Kagan, Bernhard: III. internationales Schachturnier in Karlsbad. Berlin, Bernhard
Kagan 1923.
Becker, Albert - Brinckmann, Alfred - Kmoch, Hans - Nimcovič, Aron - Spielmann,
Rudolf - Tartakover, Savielly: 4. internationales Schachmeisterturnier Karlsbad
1929. Wien, Verlag der Wiener Schachzeitung 1929.
3) Další
knihy:
Prokop,
František Josef: Československo ve světovém šachu. Praha, vl. n. 1935.
Schorr, J. [Isidor]: Schachkongreß Teplitz-Schönau im Oktober 1922. Teplitz-Schönau,
Deutscher Schachklub 1923.
Veselý, Jiří - Kalendovský, Jan - Formánek, Bedrich: Malá encyklopedie šachu.
Praha - Bratislava, Olympia - Šport 1989.
4) Časopisy:
Klubový časopis - Karlovarský šachklub Tietz I-IV/1-3. Karlovy Vary 1998-2001
(www.tietz.cz).
Sudetendeutsche Schachecho I-III. Planá u Mariánských Lázní 10/1935-1937. Vycházelo
jako "Sprachohr der sudetendeutschen Schachspieler", od 9/1936 Offizielles
Organ des Deutschen Schachverbandes in der ČSR".
5) Noviny:
Deutsche Zeitung Bohemia 94 - 111. Prag 1921-1938. Zdejší rubrika vedená v letech
1922-1928 Hermannem Pollakem a poté deset let Friedrichem Klieberem byla jedním
z "orgánů" DSV.
Karlsbader Badeblatt (Deutsche Tages-Zeitung) 39-78, 1899-1937.
6) Články:
Brüderschaft 4, č. 13-14 ze dne 31.3. 1888, s. 115. (o založení Nového vídeňského
šachového klubu)
Halla, Josef: 95. výročí šachu v Karlových Varech. Deník Karlovarské noviny
3, č. 41 z pátku 18.2. 1994, s. 14.
Halla, Josef: Legenda karlovarské šachové hry. Karlovarské noviny 6, č. 289
ze středy 10.12. 1997, s. 22.
Halla, Josef: Z archivu Karlových Varů I-II. Československý šach 92, č. 3-4/1998,
s. 73-75, 104-105.
Halla, Josef: Založení Karlovarského šachového klubu roku 1899. Karlovarské
noviny 7, č. 32 ze soboty 7.2. 1998, s. 22.
Halla, Josef: Z historie šachu v Karlových Varech. In: Historický sborník Karlovarska
VI. Karlovy Vary 1998, str. 180-198. (vydává SOkA Karlovy Vary)
Halla, Josef: Viktor Tietz: 1859-1999. Karlovarský šachklub Tietz - klubový
časopis 2, č. 4-5/1999, s. 4-9.
Klieber, Friedrich: Článek k 70. narozeninám. Deutsche Zeitung Bohemia 102,
rubrika č. 15/1929.
Klieber, Friedrich: Altmeister Viktor Tietz gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia
110, č. 298 ze dne 19.12. 1937, s. 22.
Schindler, Josef: Viktor Tietz. In: Dörfler, Max - Schindler, Josef: Der Schachkongress
zu Braunau. Leipzig, C. Ronninger 1926, s. 7-21 (+ foto).
Schindler, Josef: Viktor Tietz. Deutsche Schachzeitung 83, 1/1928, s. 1-2 (+
foto).